Osobně jsem odjížděl na sobotní koncert s docela rozporuplnými pocity pramenícími jednak z neuskutečněného pražského křtu a taky proto, že na náš předchozí koncert v tomto klubu nemám moc dobré vzpomínky (viz tehdejší Ahmedův report s hodnocením 3/10). Ale někde v skrytu duše jsem si říkal „hrajeme s místní (skvělou) kapelou Pop porn, tak snad to dopadne líp jak posledně.“ A naštěstí to bylo fakt super – zvuk byl asi o poznání lepší (jistě především zásluhou našeho dvorního zvukaře Dušana, který tentokrát mohl jet s náma), celá kapela působila o poznání uvolněněnějším dojmem (nejspíš taky zásluhou toho, že jsme zvolili cestu s dopravcem – tímto zdravím našeho, snad už taky dvorního, řidiče Milana + lahvinka vína, kterou přinesl náš dvorní host, klávesák Dalibor) . Taky jsme hráli v mnohem lepší čas než posledně, což se projevilo v mnohem větší pozornosti diváků a taky v reakcích mezi skladbama. Na přídavek nedošlo, přecejen jsme tam byli spíše v roli přeskokana. Pop porn jsem předtím znal jen z playeru na jejich bandzone profilu a přislo mi to hodně dobrý – ale znáte to, na živo to může být úplně jiný – ale to, co nastalo, se nedá asi označit jinak než masakr Jako masakr v nejlepším slova smyslu – parádně zmáknutá show … po dlouhé době další kapela z ČR, která mě velice příjemně překvapila a už se těším na pátek, kdy spolu budeme hrát v břeclavské Piksle. Jé … a taky nesmím určitě zapomenout poděkovat našim věrným kámošům a fanouškům ze skupiny Náměstí míru, kteří skoro komplet dorazili ze Žďáru podpořit naše snažení … díky a brzo na viděno / slyšenou

Tohle hraní se tak nějak celkově nepovedlo. Účast na akci byla poměrně slabá a i ti co byli přítomni evidentně nepřišli kvůli poslouchání kapel (o nějakým trsání ani nemluvě – čest několika výjimkám ), nýbrž kvůli občerstvení. A myslím, že i ti byli zklamaní. Pomalejší obsluhu pípy aby pohledal, takže i fronta zvící pěti lidí znamenala minimálně desetiminutový čekání na pivo.
My jsme svůj set odehráli standardně, navíc nás na pódiu poprvé posílil Dalík. Jakože klávesák Dalibor Habr (ex Zhawanadra), ne takovej ten Dalík co bývá v televizi a dělá pořád ostudu (ale co byste taky čekali od absolventa Elgartky, že? ) Zvuk byl taky celkem v pohodě a až na výpadek elektřiny asi 20 vteřin před plánovaným koncem našeho vystoupení nelze po technické stránce akci nic vytknout. Takže za to ty body v hodnocení

Po trnité a náročné přípravě naší nové desky, do které jsme společně otiskli představy o nových písních, jsme je na Staré Pekárně poměrně úspěšně dokázali reprodukovat a zároveň tak pokřtít novou CD platňu Light. I přesto, že jsme na zkoušení nemohli přes časové komplikace vynaložit mnoho, domnívám se, že koncertíkokřest dopadl velice vyvedeně … také díky Janu Křtitelovi-Pavlovi Strašákovi, jenž se v roli mírně pomateného profesora mezigalaktické laboratoře FX-8290 ujal konferování a s kuželem světla na obličeji následně pozval Mr. X Ahmeda. Ten, přestože velice srdečně a s chutí pojal samotný křest, ale mimoděk, tedy s nikterak menší zálibou úplně, ale úplně postříkal jednu ze skalních fanynek … šampaňským. A správná fanynka se pozná napříkad i tím, že v takovéto krajní situaci, kdy jinak člověk s potřísněným oblečením čeká, až ono to prádlo uschne, tato dívka ba nezaváhala ani minutku, hned přiběhla a zakoupila zbrusu nové tričko LIGHT velikosti S … s žárovkou, jež dlouho nevyhasne. Tedy alespoň do září 2011, kdy asi všechny běžné žárovky skončí …, ale to už je jiný příběh …
Moc jsem chtěl jěště poděkovat Pekárně, publiku i skvěle zpívajícímu hostovi Radku Malému z Model Bazaar, který nás nejen pěkně doplnil na nové desce, avšak i tento křest v několika skladbách doprovodil a přidal tím jeho talentovaný potenciál k naší vizi, jež hodnoťte prosím poslechem tohoto nového alba.

Táááák … pokřtěno, zapito … můžeme jít dál

Tento report by měl psát spíš Jura nebo Gábin, protože Batyskaf opouštěli až v brzkých ranních hodinách a určitě mají více zažitků než já. ☺ Kvůli hlavobolu jsem klub opustil hned po hraní, tak ve stručnosti okomentuju jen naše vystoupení:
Nějak jsme se ze začátku nemohli dostat do tempa. Problémy se zvukem, opakované začátky, prasklá struna atd… Naštěstí se to posléze nakoplo a Baťák se slušně roztancoval. Jeden z nejlepších klubů v republice opět nezklamal a já doufám, že my také ne ☺
Speciální dík kapele Náměstí Míru, které to s Peťánkem opravdu slušelo ☺
Snad příště nezaváhám a píííííívo si s váma dám ☺

Malý videoprůřez naším posledním koncertem na Staré pekárně – aneb 9 skladeb v pěti minutách

Tak jsme se podruhé vydali do Břeclavi. Místo premiérově navštíveného klubu Block nás ale oslovil o pár set metrů vzdálený klub Piksla. Nečekali jsme bůhví jakou návštěvu, spíše takový koncert “do počtu”, vzhledem k tomu, že se mělo jednat o samostatný koncert, bylo to ve čtvrtek a také trochu podle předchozí zkušenosti z Blocku. I když tam jsme minule přecejen nehráli sami a odezva nebyla nejhorší. Vesměs tedy očekávání nulové. Ale .. Už krátce po příjezdu, kdy jsme sotva rozestavěli věci na pódiu, se do klubu nahrnula particka mimozemšťanů, a s narozeninovým oslavencem Honzou v čele se vrhli na zbytek našich “Hoaxx” triček a cédéček a do družné konverzace, o pohostinnosti co se občerstvení týče nemluvě . Rozjařené veselí přetrvalo až do koncertu, kdy se klub už slušně zaplnil. Navrátivší se z výborné večeře od vedle (což mimochodem nebyl uplně nejlepší nápad těsně před hraním jsme kolem deváté začli. Z koncertu se nakonec vyklubal dost dobrej večírek, jenž by se podle mě dal zařadit mezi “Top” koncerty po boku Staré Pekárny, rokáči v Hlohovci a Batyskafu ve Žďáru (tam se opět už moc těšíme:). Po skončení ještě následovala opět hra na vietnamského trhovce s dalšími kusy textilu a placek.
Takže na závěr nezbývá než přidat Břeclav do “oblíbených” a popřát oslavenci hodně zdraví – obzvlášť po večerech jako byl tento

Naše Pekárna číslo devatenáct … neuvěřitelné, jak ten čas letí Mohlo by se zdát, že hrajeme jen tady, ale naštěstí to není pravda – snažíme se o 2 koncerty ročně na tomhle skvělém místě, jen letos to bylo o jedno víc (narozky jsou narozky a účast na nich se neodmítá) To jen na úvod … tentokrát termín koncertu vyšel na pátek třináctého, tak jsme se mohli obávat nějaké katastrofy – naštěstí se žádná nekonala, účast byla opět velice slušná, náš předskokan byl skvělý a co se týká našeho asi pětatašedesátiminutového setu, nejlepší se bude podívat na záznam skladby Desire (časem snad sestříháme další kousky do nějaké koláže a doplníme) a udělat si tak obrázek sám Sečteno a podtrženo – Pekárna nás opět nezklamala – nezbývá než doufat, že jsme ji nezklamali ani my Budeme se těšit na jarně-letní termín jubilejního dvacátého hraní.

Pekárna slavila desáté narozeniny a tak jsme v pátek společně s dalšími kapelami (Nuck Chorris Gang, Kulturní úderka a Real Eyes) přišli oslavenkyni popřát i my Bylo narváno k prasknutí, atmosféra vynikající, dort všem chutnal a naše hudební produkce podle všeho taky. A kromě hraní se náramně povedl i následný večírek, na který jsme se s Radkem vrátili hned po koncertu v Rosicích, ale to už sem nepatří…

PS: Už zanedlouho (v pátek 13. listopadu) si na Pekárně dáme repete, takže všechny srdečně zveme

To v Rosicích slaví už 750 let od první písemné zmínky a když už jsme byli v gala, tak jsme zajeli popřát i tam. Nejdřív publikum pořádně rozparádili Čankišou a i když s vystoupením další kapely atmosféra v sále trochu upadla, tak při našem hraní se zase podařilo lidi zvednout ze židlí (resp. přilákat z předsálí). Takže celkový dojem byl nakonec pozitivní, únava z předchozího hraní na Pekárně se neprojevila a nakonec došlo i na přídavky Tady je kolekce fotek od Jaroslava Macháčka – moc pěkné – děkujeme.

P.S.: Fotky a další report z Rosic najdete tady.

Summerfields festival v Olomouci, konaný v blízkosti S-klubu, byl jakýmsi uvítáním studenstva v následující studijní rok. Na rozlehlé betonové ploše, příkře lemované panelovými budovami kolejí, se na dvou pódiích odehrával mix hudební produkce, žánrově asi tak od folku po grind???
Začátek našeho hraní byl původně stanoven na 18 hodin, ale vzhledem k tomu, že vypadla první kapela, jsme odstartovali již asi o půl šesté, avšak do úplně prázdného placu … do podivného šedého nádvoří se tak opřel náš hudební monolog, bez jakékoliv větší odpovědi. Snad kromě naší tleskající fanynky Kačky, kterou jsme si pro případ nouze přivezli, stojí určitě za zmínku přímo pod pódiem zaparkovaná Prochinova O2 limuzína, kterážto byla v ten okamžik velmi citlivá na dunivé tóny. Nekontrolovatelně tím dodávala neplánované samply klaksonu během našich songů (to musíme jistě využít při nahrávání desky . Asi nás také konstruktéři festivalu nikdy neslyšeli, když nám vzápětí pověděli zajímavou reakci – to je trochu mela, ne… kluci?? Tak tedy opravdu nevím, když po hned nás vystoupila ryze akustická skvadra…..Právě, ……nejsem si jist, zda tento fesťák působil na nás všechny takto rozpačitě, možná by v lepší čas vyhlížel lepšeji ) Moc bych chtěl ještě poděkovat za zápůjčku basy panu Novotnému z hudebnin na Ćeské ulici v Brně. Opravdu díky )